Léčba bolesti
Jaké léky lze použít k tlumení bolesti? A v jakých formách je lze podávat?
Kdykoli je to možné, jsou neinvazivní formy (= bez vpichu) lepší. Tablety nebo i náplasti jsou snadno použitelné a bezbolestné. V případě, že perorální (tj. ústy užívané) formy neposkytují dostatečnou úlevu, lze přikročit k injekčnímu podávání. To je obecně mnohem účinnější a rychlejší. I léky ze skupiny NSA lze podávat injekčně, obvykle do svalu (i. m. – intramuskulárně). Opioidy se často podávají pod kůži (s. c. – subkutánně). Nitrožilní (i. v. – intravenózní) podání je v analgetické terapii vzácné.
Nesteroidní antiflogistika
Tato skupina se také označuje zkratkou NSA, případně NSAID (non-steroid antiinflammatory drugs), česká zkratka téhož je NSPZL (nesteroidní protizánětlivé léky). Velká část léků z této skupiny jsou volně prodejné preparáty, jako je brufen (ibuprofen), diklofenak, naproxen (nalgesin) atd. NSA mají řadu nežádoucích účinků, způsobují žaludeční vředy a zvyšují šanci cévních komplikací, takže velké opatrnosti je třeba u pacientů s existujícími cévními potížemi (vysoký tlak, cukrovka, kuřáci, …).
Principem jejich účinku je blokáda enzymu COX (cyklooxygenázy). Tento enzym se v těle vyskytuje ve dvou formách. COX-2 je forma zodpovědná za tvorbu zánětlivých působků (prostaglandinů), které se podílí na vzniku bolesti. COX-1 a jeho podtyp COX-1b, někdy označovaný také jako COX-3, jsou zodpovědné za jiné funkce, které nemají s bolestí nic společného. Podle svého působení na jednotlivé COX enzymy se NSA dělí na podskupiny. NSA mají "stropový efekt" – jejich příznivý účinek nad určitou dávku již nestoupá, naopak jen vzrůstá pravděpodobnost výskytu nežádoucích účinků.
- COX-1 specifické inhibitory
Mezi nespecifické inhibitory COX patří nízko dávkovaná kyselina acetylsalicylová, ASA, neboli účinná složka Acylpyrinu a Aspirinu. - COX nespecifické
Zástupci této klasické skupiny NSA, která nejeví zvýšenou náklonnost ani k jednomu z typů COX, jsou diklofenak a ibuprofen. - COX-2 preferenční
Nimesulid a meloxicam jsou příkladem léků, které sice blokují i COX-1, ale výrazně "raději" mají enzym COX-2. - COX-2 specifické
Koxiby (např. refecoxib) jsou skupinou léků, které blokují prakticky výlučně enzym COX-2.
Paracetamol
Jaké léky lze použít k tlumení bolesti? A v jakých formách je lze podávat? Tento lék je volně prodejný, avšak zdá se, že působí jiným mechanismem, než je blokáda periferních COX enzymů. Snad působí v mozku blokádu COX-1b (COX-3) receptoru.
Slabé opioidy
Představují léky ze skupiny opiátů (přirozené, v přírodě se vyskytující látky) a opioidů (jejich umělí, vyrobení "bratři"). Typickými představiteli jsou kodein a tramadol. Kodein je opiát, jeho analgetický účinek je poměrně nízký, ostatně nejčastěji se podává jako lék tlumící nucení ke kašli. Lehce chemicky modifikovaný dihydrokodein (DHC) se běžně používá jako středně účinný lék proti bolesti. Tramadol je umělý lék a je patrně nejpoužívanějším tabletovým opioidem v ČR.
Silné opioidy
Silné opioidy představují "extraligu" analgetické léčby. Jde o tisíciletími prověřené látky, které se k tlumení bolesti používaly už ve starověkých kulturách. Zástupcem může být klasický morfin, nejúčinnější složka opia, nebo třeba moderní, ještě účinnější odvozeniny jako fentanyl a petidin. Ačkoli se o opioidech dlouhodobě traduje nebezpečí závislosti, toto nebezpečí je všeobecně přeceňováno. Lidé trpící bolestí mají z razantně vedené analgetické léčby značný prospěch a nemají sklon léky zneužívat – jsou prostě rádi, že se jim uleví. Strach ze závislosti by neměl být ze strany pacienta ani lékaře důvodem PROTI nasazení opiátů a opioidů. Naopak je třeba sledovat nežádoucí účinky a dle potřeby s nimi pracovat (zácpa, útlum kašle a dýchání, nevolnost až zvracení, zadržování moče, pokles tlaku krve a tepové frekvence, omdlévání).
Koanalgetika, pomocné a přídavné léky
Existuje řada léků, které mohou tlumit konkrétní bolesti. Příkladem takových léků jsou třeba anxiolytika a antidepresiva. Antidepresiva působí příznivě na prožitek velmi mnoha druhů chronické bolesti. Vhodným příkladem koanalgetika je třeba i guajakuran, uvolňující svalové napětí a ulevující tak při řadě bolestí spojených s blokádami a křečemi svalů. Antikonvulziva jsou léky tlumící mimovědomé záškuby svalů a různá "kroucení", často přinášejí efekt u neuropatické bolesti.
Extrémní, nezvladatelné bolesti
Existují zvláštní případy, které mohou vyžadovat speciální léčbu za použití zvláštních léků a postupů. Tyto metody se obvykle zaměřují na přerušení dráhy bolesti, často v průběhu nervu jeho farmakologickou nebo i chirurgickou blokádou. Příkladem takového postupu je třeba epidurální anestezie, spočívající ve vstřiku analgetika do prostoru kolem obalu míchy. Nervy, které tudy probíhají, pak dočasně ztrácí schopnost vést jakýkoli signál včetně signálu bolesti.
