Léky proti bolesti

Léků proti bolesti existuje spousta a mnozí z nás mívají problém si správně zvolit. Proto bychom vám rádi nabídli jejich stručný přehled a charakteristiku.

Pokud je to možné a účelné, léčba bolesti začíná nefarmakologickými metodami. Je-li ale zapotřebí po lécích sáhnout, konkrétní přípravek se volí podle:

  • typu bolesti,
  • dalších onemocnění, kterými můžete případně trpět,
  • léků, kterými se aktuálně léčíte,
  • intenzity aktuální bolesti,
  • možných nežádoucích účinků přípravku.

Základní rozdělení 

K řešení bolesti se využívá několik skupin léků (analgetik):

  • neopioidní (ta se dělí na analgetika-antipyretika a nesteroidní antirevmatika),
  • opioidní,
  • kombinované.

K těmto léčivům se mohou v odůvodněných případech podávat i přídatná léčiva (koanalgetika, modulátory bolesti), která účinek analgetik vhodně doplňují. Mezi ně se například řadí:

  • kofein,
  • antidepresiva,
  • antikonvulziva (antiepileptika),
  • lokální anestetika,
  • anxiolytika,
  • antipsychotika (neuroleptika),
  • kortikosteroidy.

Analgetika se představují

1. Analgetika – antipyretika

Používají se k potlačení akutních a některých chronických* bolestí. Nemají protizánětlivý účinek, proto se nepoužívají u stavů, kde se uplatňuje zánět (např. artritida*). Mezi účinné látky této skupiny patří:

  • paracetamol,
  • metamizol,
  • propyfenazon.

* Léčba chronické bolesti, stejně jako léčba revmatických onemocnění kloubů patří do rukou lékaře.

2. Nesteroidní antirevmatika

Tato skupina léků tlumí různé typy bolestí slabé až střední intenzity, přičemž u bolestí zánětlivého původu mohou být účinnější než opioidy. Podstatou jejich účinku je blokování tzv. cyklooxygenázy (COX). To je enzym, který je v těle obsažen v několika formách. Jedna z nich (COX-2) se uvolňuje v organismu při zánětu nebo poškození tkání, druhá (COX-1) je za normálních podmínek přítomna v různých tkáních, kde reguluje přirozené procesy.

Podle míry zablokování jednotlivých podtypů enzymů se dělí na:

  • neselektivní inhibitory COX: inhibují účinek obou typů cyklooxygenázy; do této skupiny patří např. kyselina acetylsalicylová (aspirin, acylyrin), ibuprofen, diclofenac nebo indometacin;
  • preferenční inhibitory COX-2: tyto léky rovněž blokují účinek obou cyklooxygenáz, výrazněji ale COX-2; spadá sem např. nimesulid nebo meloxicam;**
  • selektivní inhibitory COX-2 (koxiby): mezi tato léčiva řadíme např. celecoxib nebo parecoxib.**

** Léky s obsahem těchto léčivých látek jsou dostupné pouze na předpis.

3. Opioidní analgetika – jen na lékařský předpis

Opioidy jsou nejsilnější léky proti bolesti, jsou dostupné na lékařský předpis k léčbě všech typů bolesti (kromě bolesti zánětlivého původu). Nejčastěji se používají u nádorových nebo pooperačních potíží. Berou se tehdy, kdy už neopioidní analgetika bolest dostatečně neztlumí. Pokud ale má nemocný opravdu velmi silné až nesnesitelné obtíže, může lékař sáhnout přímo k opioidům. Jejich nevýhodou je tlumivý až uspávající účinek při vyšších dávkách a také riziko vzniku závislosti. Opioidy lze rozdělit podle síly na:

  • silné – morfin, fentanyl, oxykodon, penthidin, buprenorfin,
  • slabé – kodein, dihydrokodein, tramadol.

4. Kombinovaná analgetika – většinou na lékařský předpis

V porovnání s léky ostatních skupin se používají poměrně málo, ale stále. Jsou vyrobeny z kombinací několika analgeticky působících látek – často je v nich tramadol, paracetamol, kyselina acetylsalicylová nebo kodein. Mohou obsahovat látky se slabými psychotropními účinky – kofein nebo guaifenesin.

5. Přídatná analgetika (koanalgetika) – jen na lékařský předpis

  • Antidepresiva. Některá z nich mohou nemocnému ulevit od bolesti, kterou nelze potlačit jinými typy analgetik. Rovněž lze jejich prostřednictvím léčit depresi, která hrozí v případě chronické bolesti.
  • Antiepileptika. Ta se obvykle používají k léčbě epilepsie, ale dlouhodobě se používají i na bolesti nervového původu. Jsou účinná hlavně proti bolestem vystřelujícího charakteru, jsou-li ostré šlehavé nebo jako po podráždění elektrickým proudem.
  • Lokální anestetika podaná do žíly. Ordinují se u nenádorových bolestí pohybového systému. Podávají se v infuzích do žíly. Tyto léky aplikuje lékař. 
  • Anxiolytika. Uplatňují se u lidí s chronickými silnými bolestmi, ale hrozí u nich riziko vzniku závislosti.
  • Antipsychotika (neuroleptika). Používají se při léčbě bolesti relativně málo. Jejich častější aplikace je u bolestí spojených s úzkostí, psychomotorickým neklidem, nespavostí a u neuropatických bolestí (vznikají v nervovém systému). Mohou mít tlumivé účinky.
  • Kortikosteroidy. Účinkují proti otokům a mají silný protizánětlivý účinek. Používají se u nádorových bolestí, u některých zánětlivých stavů a revmatických onemocnění. Pokud je to možné, měly by se brát spíše krátkodobě. 

(ivh)

Zdroj: CANCER RESEARCH UK. Types of painkillers. [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.cancerresearchuk.org/about-cancer/coping-with-cancer/coping-physically/pain/treatment/drugs/types-of-painkillers

WHITEHALL, Jenny a Louise NEWSON. Painkillers. [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.patient.co.uk/health/painkillers

OPAVSKÝ, Jaroslav. Bolest v ambulantní praxi: od diagnózy k léčbě častých bolestivých stavů. Praha: Maxdorf, 2011, s. 87–134. Jessenius

Anketa

Jak zvládáte dlouhé cestování?

Proč je důležité léčit bolest

Co rozhoduje o tom, zda náš práh bolesti bude vysoký nebo nízký? Kdo vnímá bolest intenzivněji, muži nebo ženy? Jak se bolest léčí? Máme se bát opiátů? Na to vše jsme se zeptali primáře Centra pro léčení a výzkum bolestivých stavů Fakultní nemocnice Motol, MUDr. Jiřího Kozáka.

Soutěž o hru domino

Soutěž o hru domino
Platnost: 1.6. - 30.6.2017

V červnové soutěži můžete vyhrát hru domino.