Existuje několik způsobů, jak se může informace o podráždění nociceptorů do mozkové kůry dostat.

Nociceptory jsou jen vzdálené výběžky neuronů, nervových buněk. Ty mají velké, obvykle cípaté, hvězdicovité, nebo naopak hladké kulaté tělo a dlouhé, předlouhé výběžky. Nociceptory jsou umístěny právě na konci takových dlouhých výběžků. Při aktivaci nociceptoru se vytvoří nadprahové napětí mezi vnitřkem výběžku (tedy nervové buňky) a vnějším prostředím. Dojde-li k tomu, toto napětí se "rozběhne" po výběžku směrem k tělu neuronu.

Neurony pro vnímání bolesti jsou umístěny v paraspinálních gangliích (po stranách míchy). Informace běžící v tomto neuronu je "nocicepce", je to informace o podráždění receptoru. Bolest jako taková vzniká teprve při vědomém zpracování této informace v mozkové kůře.

Druhy bolesti

Existuje několik způsobů, jak se může informace o podráždění nociceptorů do mozkové kůry dostat. Všechny nociceptory jsou výběžky dvou typů neuronů. Jde jednak o rychle vedoucí, myelinizované (myelin je izolace, jakási "bužírka" nervových vláken, ne všechny neurony jsou jimi vybaveny) výběžky Aδ-neuronů (A delta). Tato vlákna jsou zodpovědná za přenos informace o přesném místu bolesti, za bolest ostrou, jasnou. C-vlákna neuronů jsou naproti tomu nemyelinizovaná, bez „bužírky“, a vedou informaci o nejasné, tupé bolesti, kterou není možno přesně umístit.

Dráhy bolesti – rychlá…

Existují dvě hlavní nervové dráhy, po nichž informace o bolesti dosahuje mozku. Za prvé jde o dráhu mícha–talamus (tractus spinothalamicus). Tato dráha vede právě rychlou, přesnou informaci z Aδ-vláken. Tato dráha vede informace o bolesti, teple, chladu a dotykovém čití. Pro vnímání bolesti je podstatné, že informace dosáhne talamu. Talamus bývá označován za bránu vědomí a představuje jakýsi filtr, který rozhoduje o tom, která informace vstoupí do mozkové kůry. Bolest má samozřejmě velkou prioritu.

… a pomalá

Činnost spinotalamické dráhy, co se bolesti týče, doplňuje dráha spinoretikulární (tractus spinoreticularis). Tato dráha neústí do talamu, ale především do jader retikulární formace v prodloužené míše. Tam se mohou signály „přepojovat“ a pokračovat do dalších částí mozku. Retikulární formace je soubor nervových jader v prodloužené míše, který mj. zabezpečuje bdělý stav tím, že dráždí a probouzí mozkovou kůru.

Hodnocení článku
Líbí se vám článek?

Počet hodnocení: 1933

Děkujeme Vám za Váš hlas.

další článek

Čtěte dále

Šidíte spánek? Aby to neodnesla hlava!

Nedostatek kvalitního nočního odpočinku může být velkou chybou. Nastřádaná únava se totiž často projeví ve formě nepříjemných bolestí hlavy....

Dlouhodobá bolest: kde selhaly léky, může pomoci chirurg

Dlouhodobá bolest významně narušuje kvalitu života. V některých případech, zejména u krutých bolestí postihujících nemocné s rakovinou, nestačí k...

Trápí vás záda? Vyměňte matraci a do auta dejte polštářek!

S prevencí bolestí zad je spojováno hlavně cvičení a zdravý životní styl. Minimalizovat tyto potíže lze však i jinak....